Bruslením na vrchol: Vyzkoušejte Volkswagen závody volnou technikou na závodech SkiTour!

Na lyžařských závodech se nebruslilo od nepaměti, příchod nového stylu přinesl do běžkařského světa v 80. a 90. letech revoluci. Do pohybu na lyžích se posléze místo síly vnesl i švih, a tak dnes závodníci jezdí výrazně svižněji než v minulosti. Dlouhé skluzy nahradily mrštné a ladné odrazy. 

Například Jizerská 50 na trend zareagovala už v roce 2001, kdy si závodníci mohli vybrat poprvé i trasu na 30 kilometrů bruslením. Volkswagen Bedřichovská 30 zůstala na programu dodnes a v průběhu času se stala oblíbenou stálicí celé akce, kterou si každoročně vychutnají stovky začátečníků i pokročilejších lyžařů. A závod v Bedřichově není jediný v seriálu SkiTour, který nabízí možnost hezky si zabruslit. Program všech zbylých závodů také zahrnuje závody volně, a to od 15 do 30 km dle lokality. V Harrachově a na Bedřichovském Night Light Marathonu je závod navíc spestřený noční atmosférou a svitem měsíce. Příprava na bruslení je pro hobbíka výrazně jednodušší než na klasiku. Nemusí se mazat zrádné stoupací vosky, lyže nepotřebují šupiny, nebo chlupy, aby do kopce nepodkluzovaly, protože se zachytí o své hrany. Pro trénink není ani potřeba mazat lyže úplně před každou jízdou, pokud se výrazně nemění podmínky.

Při bruslení se navíc zapojí opravdu všechny svaly těla. Po rovině nezbývá klasikům, kteří chtějí, ať jim to sviští, nic jiného než soupaž. Ta bolí. Zapojuje se prakticky jen horní polovina těla. Naopak při bruslení jdou naráz jak ruce, tak nohy a všechno propojuje trup a dokonce i záda. Dokonalost v pohybu.

Zatímco klasika je o disciplíně ve stopě, bruslení je volný styl. Má spoustu variant, které běžkař může použít dle terénu a rychlosti. Zvolí si, jestli větší práci nechá na rukách, nebo nohách, případně může jedné části dát úplně odpočinout. Svaly tak vydrží pracovat déle. Jeden sval ale pracuje vždy více než při klasice – srdce. Bruslení zapojí všechny partie, a tak naše tělo potřebuje více okysličené krve. Krásně si tak zlepšíme fyzičku, kterou oceníme i při klasice. Dobrý běžkař si to umí vychutnat a zároveň trénovat při praktikování obou stylů. 

Bruslení na lyžích v Jizerských horách? To je ráj!

Jizerky byly pro bruslení snad stvořené. Výjezdy a sjezdy nejsou příliš prudké a tak akorát dlouhé, aby se trasa hezky rytmicky střídala a měla i odpočinkové části. Při běžné vyjížďce na Jizerské magistrále nás může trápit, že bruslaři mají k dispozici pás mezi stopami. Když jedou dva lyžaři proti sobě, jeden musí zákonitě uhnout. V některých úsecích je problém s prostorem – nedá se upravit dostatečně široký pruh pro bruslení a zároveň tam nechat obě stopy na klasiku. Tyhle trable při závodech naštěstí neplatí. Vězte, že projet se po magistrále, která je upravená čistě pro bruslení je jiný zážitek než za „běžného provozu“. Podklad je rovnější a tvrdší. Můžeme za to tak lépe zabrat a užít si kouzlo bruslení.  

V neposlední řadě vás prosíme, ať běžkujete fér! Při bruslení není problém, kdo potřebuje, může klidně přepnout třeba do soupaže, vždyť je to volný styl. Ale při klasice si neudělejte ostudu jako loni jistý norský elitní závodník, který bruslil, aby se dostal do čela svého uhánějícího vláčku a následně byl odůvodněně diskvalifikován. Když bruslíte v rámci klasického závodu, rozjíždějí se stopy, kazí to duch fair-play, a navíc můžete ohrozit další klasiky. Stopy se na závody klasikou vyřezávají do sněhu blízko sebe, nepočítá se, že bude někdo mezi nimi bruslit. Tak si užívejte bruslení tehdy, kdy se to hodí. SKOL!